HISTORIE PLEMENE

První jedinci vznikli ze spojení kavkazského ovčáka a feny bernardýna ^[1] a to hlavně pro potřeby Rudé armády, především hlídání objektů, výjimečně i záchranářské práce. V prosinci 1985 bylo plemeno uznáno Ruskou kynologickou federací a došlo ke stanovení pravidel jeho chovu. Později došlo k aktualizaci standardu plemene (především byla vyškrtnuta horní hranice výšky), ale až v roce 1992 byl podepsán šlechtiteli plemene v Krásné hviezdě. FCI dodnes toto plemeno neuznává.

K soukromým chovatelům se toto plemeno dostávalo jen velmi obtížně, většinou si ho mohl vzít např. psovod, který odcházel do civilu. Většinou se sem pak dostávali pouze jednotlivci s neurčitým původem ^[2]. Do bývalého Československa se toto plemeno dostalo rovněž vojenskou cestou. Major, který sloužil v sovětské armádě si s sebou do Československa přivezl psa i fenu, kteří měli dvě štěňata. Fenka pak měla dva vrhy, které tvoří spolu s importovanými jedinci ze země původu, ale i z Polska, vytvořily základnu plemene v Československu.

V Česku se momentálně (prosinec 2014) nachází asi 10 chovatelských stanic ^[3]. Většina z nich je stále aktivní a proto se toto plemeno i u nás rozvíjí. Největší stanicí a zároveň nejdéle fungující v České republice, která se hlavně zasloužila o rozšíření tohoto plemene u nás je stanice Ruský medvěd.^[4] Tato stanice, ale není vedena pod ČMKÚ, člena FCI a neprovádí rtg na zjištění DKK a DLK. Nejpočetnější stanice jsou v Rusku, armáda ho ale již nevyužívá.

STANDARD PLEMENE

Celkový vzhled: Moskevský strážní pes je nadprůměrné výšky, mohutného typu s dobře vyvinutou, silnou kostrou a svalstvem. Pohlavní výraz je jasně definován, psi jsou viditelně mohutnější než feny.

Výška v kohoutku: Nejcharakterističtější výška pro psy je 77 až 78 cm a pro feny 72 až 73 cm, spodní hranice u psů je nejméně 68 cm, u fen 66 cm, horní hranice výšky není dána.

Hlava: Hlava je velká, mohutná, široká v lebeční části, s dosti hlubokým přechodem od čela k široké mordě, zuby jsou velmi silné, velké s nůžkovým skusem, řezáky jsou v jedné linii. Uši zavěšené, trojúhelníkového tvaru, silné u kořene, pevně přiléhající předním krajem k lícním kostem.

Tělo: Hrudník je hluboký, široký, dlouhý s okrouhlými žebry, který se viditelně rozšiřuje k zadní části. Končetiny jsou přímé a paralelní, tlapy jsou velké a kulaté. Ocas je vysoko nasazen, u kořene silný, při vzrušení se zvedá nad linii zad.

Srst: Srst je hrubá, delší, těsně přiléhající, hustá, s dobře vyvinutou podsadou. U psů jsou více vyvinuty okrasné chlupy, které jsou vidět na krku v podobě hřívy a za ušima, na nohou a na ocase.

Barva: Zbarvení je rezavé s bílou – plášťové, skvrnitě bílé s rezavými nebo šedohnědými plotnami. Hruď, přední končetiny do výše lokte, zadní do bérce a konec ocasu jsou bílé. Tmavé „brýle“ zakrývající vnitřní koutek oka. Povinné je tmavší zbarvení na hlavě než na těle.

Pohyb: Charakteristickým pohybem pro toto plemeno je krátký klus a těžký cval.

Pozn.: Psi musejí vykazovat dvě viditelná normálně vyvinutá varlata, která jsou zcela spuštěná v šourku.